Žytkavický rajón (Zhytkavitski Rayon)
Žytkavický rajón (bělorusky Жыткавіцкі раён, ukrajinsky Житковицький район, rusky Житковичский район) je územně-správní jednotkou na západě Homelské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Žytkavičy (bělorusky Жыткавічы, rusky Житковичи).
Rozloha rajónu je necelých 2 917 km², z toho 55,7% území zaujímají lesy — převážně borovice a olše, asi 14% připadá na řeky, jezera, mokřady a umělé nádrže a 24,1 % zabírá zemědělská půda. Rajón hraničí s Petrykaŭským a Lelčyckým rajónem v Homelské oblasti, se Stolinským a Luniněckým rajónem v Brestské oblasti a také s Ljubanským a Salihorským rajónem v Minské oblasti.
Na jihu rajónu se rozkládá národní park „Prypjacki“, který je součástí státní krajinné rezervace „Střední Pripjať“, dále rezervace „Turaŭski luh“, Leninská lovecká rezervace a Žytkavická biologická rezervace.
Přes území rajónu protékají hlavní vodní toky běloruského Polesí, nejdůležitější je řeka Pripjať a její Sluč, Scviga, Skrypica a Navuc. V rajónu se nachází mnoho jezer, například Čyrvonaje (Červené jezero, největší jezero v Polesí), Bjelaje, Najda, Vuscečyna a další.
Jsou zde velká naleziště ropných břidlic, hnědého uhlí, stavebního kamene, hlíny, rašeliny, soli a malé zásoby kovů vzácných zemin. Známé zásoby rašeliny jsou odhadovány na 126 700 000 tun, kaolinu na 17 700 000 tun, ropných břidlic na 1 181 000 000 tun a soli na 1 400 000 000 tun.
Rozloha rajónu je necelých 2 917 km², z toho 55,7% území zaujímají lesy — převážně borovice a olše, asi 14% připadá na řeky, jezera, mokřady a umělé nádrže a 24,1 % zabírá zemědělská půda. Rajón hraničí s Petrykaŭským a Lelčyckým rajónem v Homelské oblasti, se Stolinským a Luniněckým rajónem v Brestské oblasti a také s Ljubanským a Salihorským rajónem v Minské oblasti.
Na jihu rajónu se rozkládá národní park „Prypjacki“, který je součástí státní krajinné rezervace „Střední Pripjať“, dále rezervace „Turaŭski luh“, Leninská lovecká rezervace a Žytkavická biologická rezervace.
Přes území rajónu protékají hlavní vodní toky běloruského Polesí, nejdůležitější je řeka Pripjať a její Sluč, Scviga, Skrypica a Navuc. V rajónu se nachází mnoho jezer, například Čyrvonaje (Červené jezero, největší jezero v Polesí), Bjelaje, Najda, Vuscečyna a další.
Jsou zde velká naleziště ropných břidlic, hnědého uhlí, stavebního kamene, hlíny, rašeliny, soli a malé zásoby kovů vzácných zemin. Známé zásoby rašeliny jsou odhadovány na 126 700 000 tun, kaolinu na 17 700 000 tun, ropných břidlic na 1 181 000 000 tun a soli na 1 400 000 000 tun.
Mapa - Žytkavický rajón (Zhytkavitski Rayon)
Mapa
Státní území - Bělorusko
Běloruská vlajka |
V zemi žije přibližně 9,5 milionu obyvatel, přičemž tento počet od devadesátých let 20. století pozvolna klesá. Většinu z nich tvoří Bělorusové, nejpoužívanějším jazykem je však v současnosti ruština, která má stejně jako běloruština úřední status.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BYN | Běloruský rubl (Belarusian ruble) | Br | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BE | Běloruština (Belarusian language) |
RU | Ruština (Russian language) |